Emergentní chování si můžete představit jako nečekané dovednosti, které se u umělé inteligence objeví, jakmile se stane dostatečně velkou a složitou. Není to nic, co by jí tvůrci přímo naprogramovali. Je to podobné jako mraveniště – každý mravenec se řídí jen několika jednoduchými pravidly, ale celá kolonie dohromady dokáže stavět složité struktury a organizovat si práci. Podobně i jazykový model, který se učí pouze doplňovat věty, najednou začne projevovat schopnost uvažovat, psát básně nebo programovat, což překvapuje i jeho vlastní vývojáře.
Emergentní chování jazykových modelů označuje vznik komplexních schopností a dovedností, které nebyly explicitně naprogramovány ani je nebylo možné předvídat na základě výkonu menších modelů. Tyto schopnosti se objevují skokově až po dosažení určitého prahu v měřítku modelu, tedy v počtu jeho parametrů a objemu tréninkových dat. Příkladem může být schopnost vícekrokového uvažování, řešení matematických úloh, skládání zkoušek nebo chápání ironie, přestože model byl trénován pouze na predikci následujícího slova. Existence těchto jevů naznačuje, že kvantitativní nárůst komplexity modelu vede ke kvalitativní změně jeho chování.