Představte si chlápka, který chtěl být kosmonautem. Jenže už v deseti letech měřil skoro metr osmdesát a sny o vesmíru se mu doslova nevešly do dveří. Tak zůstal na Zemi, vystudoval kybernetiku a stres a nakonec se stal novinářem. A dnes? Vtipkuje, píše a učí lidi, jak se ptát umělé inteligence tak, aby jim opravdu rozuměla.
Miloš Čermák. Dva metry pět (nebo šest, podle nálady), desítky knih, stovky rozhovorů a teď taky jeden z nejzajímavějších českých hlasů, kteří mluví o AI bez hysterie i bez pozlátka.
Do Ostravy přijel na maraton AI. Nejen na čtyřhodinový rozhovor s Robertem Vlachem, ale i vlastní kurz, kterému říká AI Masterclass. A do toho se vešel tenhle rozhovor, který – jak to u dobrých věcí bývá – musel rok počkat, než přišel jeho čas. Proč? Jednak se málem nepovedl, z dvou mikrofonů, které ho ve studiu nahrávaly, fungoval jen celou dobu jeden, a tak se půlka musela docela složitě (i za pomoci AI) rekonstruovat. A druhý důvod byl, že z původního plánu, totiž vydat ho pod značkou nově vznikajícího ostravského AI hubu, nakonec sešlo.
Ale od okolností vzniku pojďme raději k jeho obsahu.
Proč? Protože Miloš Čermák mluví o AI jinak, než ostatní lidé motající se kolem této technologie. Žádné „změní to svět“ nebo „zabije to kreativitu“. Spíš hledá rovnováhu. Fascinaci i respekt. Říká, že generativní AI je „divná technologie“. Chová se jako člověk, ale člověk to není. A právě proto ji často líp používají ne-ITáci – lidé, kteří se s ní prostě baví.
„ITáci jsou zvyklí mluvit se strojem příkazově,“ vysvětluje. „Jenže tahle technologie potřebuje konverzaci.“
Přestože se živí psaním, nikdy by nenechal AI psát za sebe. „Psaní miluju,“ říká. „A dokud mě to baví, nechci si to vzít.“ Umělá inteligence mu ale šetří čas jinde – při čtení, shrnování, třídění informací. Odhadem mu týdně ušetří patnáct hodin. „Díky tomu zvládnu přečíst desetkrát víc textů než dřív.“
Zároveň si všímá, jak pomalu AI proniká do firem. „Myslel jsem, že letos už nikdo nebude dělat prezentace ručně. Jenže nic se nestalo.“ Podle něj za to může strach – z chyb, z odpovědnosti, z nového nástroje, který nikdo pořádně nevysvětlil.
Z rozhovoru najdete víc než jen praktické tipy. Třeba úvahy o tom, co zůstane lidské. Čermák říká, že skutečná hodnota se přesune z výsledku na původ. Na důkaz, že něco vytvořil člověk. „Slepé testy vína i hudby ukazují, že rozdíl často nepoznáme. Ale sommeliér prodá láhev za dvě stě dolarů, protože víme, že do ní vložil svůj čas a energii.“
AI zvládne napsat sonet za pět minut. Ale pořád budeme chtít vědět, že ten sonet napsal někdo z masa a kostí. Protože v tom je emoce, která se nedá zkopírovat.
Miloš mluví o halucinacích jako o nástroji kreativity, o tom, že AI může zvládnout příklady z matematické olympiády, a přesto nikdy nebude vědět, jaké to je spadnout z kola nebo se zamilovat. A taky o tom, že vítězi zítřka nebudou ti, kdo všechno vědí, ale ti, kdo se umějí dobře ptát.
„To, co se dnes učíme, nejsou odpovědi,“ říká. „To zvládne stroj. Ale dobré otázky… ty budou čím dál cennější.“
Možná právě proto tenhle rozhovor rok čekal. Protože někdy musí přijít chvíle, kdy si uvědomíš, že svět se mění radikálně – jen ještě nevíme přesně jak.
Poslechni si podcast KUBÍČEK × ČERMÁK o AI.
O umělé inteligenci, lidskosti a síle správných otázek.
Podcast si můžete pustit na Patreonu zdarma nebo na Youtube.
