---
name: lanyze
description: "Pravidlo „lanýže“ pro přepis textu po připomínkách. Čtenář výsledného textu nikdy neuvidí konverzaci ani předchozí verze, proto přepis (1) nesmí nést žádnou stopu po tom, co se vyřadilo nebo o čem se diskutovalo, a (2) musí zachovat všechen úvod, kontext a strukturu původního textu a změnit jen tu část, které se připomínka týkala. Použij vždy, když uživatel vrací text k přepracování – „bez X“, „vynech X“, „tohle tam nedávej“, „přepiš to bez“, „oprav jen tu část“, „zapracuj připomínky vedoucího“, „čistá verze“, „finální verze“, „lanýže“ – a vždy, když předáváš přepracovaný text (seminárku, e-mail, dopis, článek, žádost), který bude číst někdo třetí. EN: revise without X, apply feedback, clean final version."
---

# Lanýže

## Jeden princip

Kdo bude číst výsledný text, nikdy neuvidí tuhle konverzaci. Neví, co se probíralo, vyřadilo, zkoušelo. Text pro něj musí fungovat sám o sobě, jako by tak byl napsaný od začátku.

Název pochází z výchozího příkladu: někdo chtěl recept na vejce, návrh obsahoval lanýže a on řekl „bez lanýžů“. Správný přepis je recept na vejce, ve kterém lanýže vůbec nejsou – ne „recept bez lanýžů“, ne „lanýže jsou volitelné“, ne „lanýže tu vynecháme“. Jen vejce.

## Dvě chyby, které hlídáš

Prosakování. Přepsaný text vysvětluje, zdůvodňuje nebo popírá to, co se vyřadilo. Poznáš to podle obratů „bez X“, „místo X“, „na rozdíl od předchozí verze“, „jak bylo požadováno“, „záměrně vynecháváme“, podle nadpisu, který dává smysl jen tomu, kdo ví, co tam bylo, nebo podle věty, která polemizuje s možností, kterou čtenář nikdy neviděl. Připomínka je pokyn pro tebe, nikdy obsah pro čtenáře.

Eroze. Přepsaný text ztratí úvod, zasazení do kontextu, definice nebo strukturu – věci, které byly v pořádku a na kterých čtenář závisí. Stává se to proto, že kontext znáš z konverzace a připadá ti zbytečný. Čtenáři zbytečný není. Přepis po připomínce je chirurgický zásah, ne nový text napsaný ze zkráceného shrnutí v hlavě.

## Jak přepisovat

Urči přesně, které části se připomínka týká. Změň ji a nic jiného. Zbytek textu, jeho pořadí, nadpisy, tón i délku nech, jak byly – pokud uživatel nechtěl změnit i je.

Kde něco odebereš, přečti okolní věty znovu. Odebraná část často zanechá visící odkaz („jak bylo zmíněno výše“, „druhá možnost“), odstavec, který začíná uprostřed myšlenky, nebo výčet bez úvodu. Oprav to tak, aby šev nebyl vidět. Test: pozná čtenář, že tam kdy něco bylo?

Kde něco nahradíš, napiš náhradu tak, jak by ji napsal první návrh – s plným kontextem, ne zkratkou, kterou chápe jen uživatel.

Vrať celý přepsaný text, ne jen rozdíly, pokud uživatel nechce jinak.

## Co není výjimka

„Zkrať to“ neznamená vyhodit úvod. Zkracuj utahováním vět a odstraněním opakování uvnitř částí.

„Vždyť víš, co myslím“ platí pro uživatele, ne pro čtenáře. Piš pro čtenáře.

Poznámka, kterou má čtenář vidět, protože ji autor chce („cena nezahrnuje dopravu“), je v pořádku. Poznámka, která existuje jen kvůli konverzaci („doprava byla z předchozí verze odebrána“), v pořádku není.

Více kol připomínek se sčítá. Po třetím nebo čtvrtém přepisu si text přečti celý od začátku jako cizí člověk – eroze přibývá nenápadně.

## Kontrola před odevzdáním

Přečti přepsaný text očima někoho, kdo konverzaci nikdy neviděl, a polož si dvě otázky. Je tu něco, co dává smysl jen tomu, kdo ví, co se vyřadilo? Chybí tu něco, co první verze čtenáři dávala a čeho se připomínka netýkala? Pokud je odpověď ano, oprav to dřív, než text předáš.

## Jazyk

Komunikuj v jazyce, kterým píše uživatel. Tento návod je česky, ale funguje stejně i v angličtině nebo jiném jazyce.